Ochrana přírody jako životní styl

Posted by on 12.6.2019

Ochránci přírody sklízí obdiv vždy, když se jim podaří prosadit některé zásadní změny ve společnosti. Nedbají přitom na své vlastní pohodlí a záleží jim na tom, v jakém prostředí všichni žijeme a jak se v něm také cítí i ostatní živí tvorové – živočichové a rostliny. Planeta Země je uzavřený ekosystém, často to slýcháme z masmédií, ale jen

Ochrana přírody jako životní styl

Ochránci přírody sklízí obdiv vždy, když se jim podaří prosadit některé zásadní změny ve společnosti. Nedbají přitom na své vlastní pohodlí a záleží jim na tom, v jakém prostředí všichni žijeme a jak se v něm také cítí i ostatní živí tvorové – živočichové a rostliny. Planeta Země je uzavřený ekosystém, často to slýcháme z masmédií, ale jen někteří s tímto faktem skutečně pracují tak, aby byl ku prospěchu nám všem.  Ochranáři jsou tak často jediní nadšenci, kteří svůj způsob života považují za životní styl, a kteří se mu věnují i ve svém volném čase.
luční kytičky
Sekání travního porostu  – s příchodem jara odkládáme svrchníky a pohybujeme se více v přírodě v lehkém oděvu. Máme tak s živými organismy užší kontakt a můžeme si jej užít především v lese nebo na louce se vzrostlou travou. Travnatých luk, které jsou poseté lučními květy, bohužel v Česku ubývá, tím pádem není dostatek potravy pro motýly a ptactvo. Za nos by se měli chytit zastupitelé obcí a měst, kde se pravidelně seká trávník jen tak, že se to zkrátka tak dělá. Tráva by se totiž měla nechat narůst do přirozené výšky všude tam, kde nepřekáží v pohybu chodců, kromě potravy pro hmyz a ptáky udržuje přirozenou vlhkost a snižuje v létě teplotu ve městech na únosnou úroveň. Nemusíme přece žít v betonové vyprahlé džungli.
Krmit ptactvo ano či ne – ptáci se nemusí krmit jen v zimě, rozhodně jim prospěje, když jim do krmítka budete celoročně sypat směs se slunečnicí, prosem, ječmenem, mákem a dalšími semeny. Krmivo není drahé a rodinný rozpočet rozhodně nezatíží.
zajíc s jitrocelem
Den bez auta – před několika lety proběhl experimentální „den bez aut“, kdy lidé měli vyjádřit nespokojenost s rostoucím automobilovým provozem, se spalovacími motory a se závislostí na autech. Mnohdy usedáme za volant a vyjíždíme i tam, kam bychom mohli dojít pohodlně pěšky, málo využíváme bicykly, zkrátka se málo hýbeme. Zaměřme se trochu i na své pohodlí a udělejme něco pro své zdraví a pro náš svět alespoň drobnou změnou a vezměme si příklad z některých zemí, např. v Holandsku se jezdí více na kole než autem a v horských oblastech lidé nachodí více kilometrů než ve městech.